František Juraň hluboce horoval pro vytvoření české státnosti. Pracoval jako předseda Českého výpomocného výboru při přípravě a organizaci oslav vyhlášení nezávislosti československé státnosti. Setkal se s T. G. Masarykem, byl přítomen podpisu jeho Prohlášení nezávislosti československého národa 26. října 1918 ve stejné budově a na stejném stole, kde byla podepsána i Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Slavnost probíhala uvnitř Independence Hall. Před budovou se sešli krajané a krojované děti. Při vyhlášení československé samostatnosti ve Philadelphii se Františku Juraňovi dostalo neobvyklé cti od krajanů rozeznít velký zvon nad jejich hlavami. Ve zvonění potom pokračovaly děti v národních krojích zemí, kterých se vyhlášení svobody týkalo. Zvon svobody byl kopií původního zvonu, který v roce 1776 odbíjel americkou nezávislost. Původní nápis na něm byl: Zvěstuj svobodu po celé zemi a všem jejím obyvatelům. Nápis na novém zvonu jeho tvůrci mírně pozměnili: „Zvěstuj svobodu po celém světě všem jeho obyvatelům.“.

Jak asi Františkovi bilo jeho vlastní srdce, jak toužil být v tento okamžik mezi svými, vždyť už mu bylo 48 let! Jako vzácnou relikvii si uschoval i podpis T. G. Masaryka, prvního českého prezidenta. Ten rok byl pro Františka Juraně zvláštním. Stal se nejen svědkem zrodu Československé republiky, ale i sám tomu podle svých možností pomáhal. Dochoval se i účet, který nám ukazuje výši nákladů spojenou se slavnostním vyhlášením samostatnosti. Tato částka pak byla rozdělena mezi několik spolků, které byly požádány, aby zajistily splacení příslušného finančního dílu.