Irenko, Vaše knížka se mi moc líbí... přečetla jsem ji jedním dechem a budu se k ní ráda vracet. Je plná moudrých myšlenek a je z vašeho života naplněného dobrem a láskou. Humor, pohoda, radost ze života a nezapomenutelné vzpomínky. Jsem moc ráda, že Vás mám a přeji krásné dny a hodně zdraví.

S láskou Vaše

Milá Irenko,
dočetla jsem knížku NEVŠEDNÍ VŠEDNOSTI. Jako kdyby se stala mou součástí. Listuji v ní znovu a znovu - nelze ji přiřadit do knihovničky k ostatním svazkům. Protože je opravdu nevšední. Od začátku až do konce. Ona vlastně žádný konec nemá. Má nekonečné pokračování v žití čtenářů, kteří měli to štěstí dostat ji do rukou. Už název první povídky - Život není vždy růžový - sděluje, jak to v životě chodí. Irenko, Ty jsi ten život zvládala a zvládáš obdivuhodně. I když to nebylo lehké. Spolu s Tebou jsem při čtení knížky intenzivně prožívala všechny zážitky, dobré i méně dobré pocity ze situací, které Ti život připravil. Vždy jsi byla schopná je prožít, vyrovnat se s nepříjemným, radovat se z toho pěkného. Uměla jsi odpouštět. I když odpustit neznamená zapomenout. Dovedla jsi být skromná, věděla jsi, co je pokora, ale uměla ses hájit v situacích, kdy jsi měla pravdu a jednalo se o křivdu.
Knížku věnuješ svým dětem, vnoučatům a pravnoučatům. I tato Tvoje volba je šťastná. Tvoji potomci mají v této knížce poklad. Ti malí si to ještě asi plně neuvědomují. Ale nastane čas, že s obdivem a úctou budou číst Tvé řádky.
Na Tvých internetových stránkách jsem našla fotografie ze křtu knížky ve Francově Lhotě. Jsou krásným dokreslením dojmů, které mi knížka přinesla. Srdečně zdravím a moc, moc děkuji.

Dobrý den paní Irenko,
mnohokrát Vám děkuji za krásnou vzpomínkovou knihu na pana učitele Švrčinu a Skřivánka. Četla jsem ji jedním dechem, někdy se slzou v oku, jindy s úsměvem na tváři. Moc mne ta knížka potěšila. Mám ji v knihovně jako poklad. Ještě jednou moc a moc děkuji.
Přeji Vám i vaší rodině krásné a ničím nerušené Vánoce a mnoho úspěchů v další tvorbě.

Se srdečným pozdravem

Vážená paní Kopecká,
děkuji Vám za úžasnou povídkovou knížku Kapky rosy. Je to mimořádné dílo, krásné, jemné, citlivé, vzrušující...
Děkuji, více takových děl do české a moravské literatury.

V hluboké úctě

Milá paní Irenko, přijměte můj srdečný pozdrav a zároveň velké díky za Vaši knihu básní Doteky.
Ani nevíte, jak moc jste mě potěšila. Ty básně jsou všechny moc krásné, každá z nich má své kouzlo, ale některé z nich chytí člověka za srdce tak silně, až sám nad sebou žasne.
Můj první nejsilnější srdeční zážitek byl u básničky Strom. Už jsem si ji přečetla mnohokrát a pokaždé mě velice dojala. Pak přišly další srdcovky jako je báseň Předjaří, Dívka a růže, Setkaní s osudem - och, ta nádhera! Tolik moudra v této básni! Dále pak Rozhodnuti - tady jsem zase našla odpověď, jako určitě spousta čtenářů, na dnešní svět. Hvězdy štěstí, Dárek, Maminko, spíš? Tatínkovi, Člověk a ptáci a mnohé jiné. Vaše Saintpaula ta mě zase rozveselila.'' Je tak krásná a já jsem si ji zlehoučka přednášela.
Z veršů dýchá Vaše láska k milovanému kraji, k člověku a k přírodě. Určitě nemůžu zapomenout na krásné fotografie pana Petra Hájka, které úžasně doplňují Vaše překrásné básně. Ještě Vám musím říct, že umíte nejen psát nádherné básně, ale dokážete i kouzlit. Když jsem dočetla jedním dechem celou Vaši knihu básní, zjistila jsem, že mé nitro je celé rozněžnělé a měla jsem pocit neobyčejného prožitku, něčeho nového, krásného a nepopsatelného.
Děkuji Vám, drahá Irenko, za krásné okamžiky plné lásky, něhy a moudra, které čiší z Vašich nádherných básní.

Milá Irenko,
rozevírám knížku DOTEKY a ta mě doslova pohlcuje. První báseň VLNY VERŠŮ - ty vlny mě zachytí a unášejí celou Tvou nádhernou sbírkou. Houpu se na nich, vynášejí mě jednou radostně nahoru, občas klesám dolů ve smutku, ale vzápětí jsem opět ve výšinách, povzbuzená v nekončící naději a víře tryskající z Tvých veršů a držím se tam dlouho, dlouho… Básně SÍLA SLOVA, CO VYSLOVÍŠ - mě přiměly k zamyšlení, co i jedno, jediné slovo může znamenat, co může způsobit, o čem všem rozhodne třeba i obyčejné slůvko ano a ne. A opravdu, co jednou vyslovíš, nelze vzít zpátky. Hodně mě oslovují verše oslavující přírodu, která nás neustále něčím překvapuje. Nádherné jsou básně o vládě zimy a jejím přechodu do jara. Ve ŽLUTÝCH KLÍČÍCH jsem se přenesla do vesničky svého dětství, a jako kdybych se znovu rozběhla na stráň u lesíka za tratí, kde bylo každoročně plno rozkvetlých petrklíčů.
Nemohu se odtrhnout od toho všeho krásného a moudrého ukrytého v Tvých verších. Mám touhu si mnohé Tvé myšlenky zaznamenat a také tak činím: Nehledej anděla s křídly, ten jenom v nebi bydlí, hledej člověka ...
Hodně na mě zapůsobily básně na konci sbírky. Tvé vzpomínání na maminku, na tatínka.
A moc jsi mi pomohla verši KDYŽ.
Po básni DOTEKY je pojmenována celá Tvá sbírka. Určitě je toho hodna.
Obdivuhodné fotografie pana Petera Hájka jsou s Tvými básněmi v mimořádném souznění.
S nimi je sbírka jedinečným celkem. Je pro mě poctou, že patřím mezi ty, kteří ji mohou držet v rukou a opakovaně v ní nacházet krásno, moudro, uklidnění, porozumění a podání pomocné ruky. Irenko, veliké díky! Dáša.

Drahá Irenko,
ráda bych začala Vaší knížkou Doteky. Ještě před jejím otevřením mě zaujala vazba, působí velmi příjemně. Alespoň tak na mě v prvním okamžiku vibrace působily. Fotografie Petra Hájka krásně doprovázejí listy Vaší knihy. Vaše slova jsou jako hudební noty, které se líbezně dotýkají lidské duše při čtení Vašich veršů. Jsou plné životních zkušeností, ale především moudra a vyššího porozumění života jako takového. Obdivuji, jak si dokážete se slovíčky tak něžně hrát. Velmi mne zaujala slovní nota z poezie Dárek, cituji: „Orchidej mlčí, na slovo skoupá, v modři svých květů tiše se houpá“.
Zároveň mě také dojalo: „Přiznat si, že tak to bývá, na druhém nám často vadí vlastní chyba“, Setkání s Osudem. Je velmi těžké se rozhodnout pro ty nejoblíbenější verše, jelikož každé z nich mají své kouzlo. Avšak pokud si můžu dovolit, osobně se mě nejvíce dotklo: Co vyslovíš, Úsměv, Odmítnutí, Strom, Jaro, Kopretiny, Hvězdy štěstí, Falešní proroci, Hledání, Odpuštění, Bolest, Je třeba uvěřit, Vysoká škola, Kouzelný zvoneček, Doteky, Strach, Vzpomínka, Básníku Josefu T., Otče náš, Matčino srdce, Neplač už, Tatínkovi a Zpívej.
Je zřejmé, že jste velmi ušlechtilý, laskavý a skromný člověk. Hodnoty, které v dnešní době chybí spousta lidem.

S láskou

Ahoj maminko,
lehla jsem si na sluníčko a čtu si ve tvých verších. Ty máš ty básně tak krásné, tak lehké, něžné, tak se dotknou srdíčka, že mám vždy slzičky v očích. A to největší ponaučení je vždy v posledním verši. Moc krásné jsou i fotografie, třeba to pole šafránu, nebo ten strom ve tmě a k tomu ta báseň, že strom nikdy neuhne a stále je na svém místě, to jsou tak hluboké verše, moc ti za ně děkuji.

Milá paní Irenko,
knížka je úžasná! Trošku jsem nakoukla a moc se mi líbí. Velmi si vážím a je mi ctí, že mohu mít ve své knihovně další a to už osmou Vaši knihu. Máte srdíčko plné lásky a tu rozdáváte ve své tvorbě nám všem a to je moc dobře. Moc Vám děkuji. Přeji dál hodně inspirace a tvůrčích nápadů.

Milá přítelkyně,
srdečně vás zdravím. Mnohokrát děkuji za krásný a kouzelný dar. S vašimi verši a fotkami pana fotografa se setkaly dvě bytosti stejného druhu. Třetí bytost, já, má velkou radost z vaší úžasné knížky. Dnes mi přišla. Přeji vám stále tak krásnou inspiraci.

Vážená paní magistro,
Vaše Doteky jsem přečetl jedním dechem. Básnické slovo jde ruku v ruce s kouzelnými fotografiemi Petra Hájka a kniha jako celek tvoří nádhernou jednotu. Texty Báseň, Úsměv, Něha, Láska, Láska je Bůh, Francova Lhota, Předjaří, Jaro, Život, Prosba a jiné jsou vskutku dech beroucí. V jednoduchosti, skromnosti a pokoře je krása. A vy to dokážete. Srdečně a v úctě

Milá Irenko,
dočetla jsem "Kapky rosy" a hned Ti píši své dojmy. Už úvodní slova knihy dávaly tušit, že četba Tvé knížky bude opět nezapomenutelný zážitek. Kouzlo Tvých příběhů je v námětech - píšeš o tom, co je čtenářům blízké, co může prožít každý z nás. I když se pokaždé nejedná o jednoduché situace, Tvůj přístup k nim je vždy laskavý, s odpuštěním, beze zloby, bez nenávisti. Tvé pozorovací schopnosti, popis událostí a nádherné vyjadřování, to všechno dává dohromady celek, ke kterému se čtenář bude vracet a čerpat z něj moudro. Energetické obrázky paní Sylvy Česlarové - jak kdyby byly cíleně umístěné za texty, které na mě nejvíce zapůsobily. Emotivní povídky a nádherná kresba - lepší spojení krásna si nedovedu představit. "Kapky rosy", to je zakončení knížky v duchu, v němž se nese celá její atmosféra. Je to hodně šťastná volba, pojmenovat tak celý svazek. Každá povídka vybízí k tomu, napsat o ní alespoň pár vět. Není ani jedna, která by mě neoslovila a nezaujala. Ale to bohužel není možné. Za všechny ty krásné povídky bych napsala o "Hrací skříňce". Tu by měl mít každý z nás, aby ji v radostných i méně příznivých chvílích života otevřel, poslechl krásnou melodii a přečetl si alespoň jeden z pokladů ve skříňce uložených. Kdybych takovou skřínku měla, určitě bych si do ní uložila Tvou knížku.

Irenko,
Vaše knížka “Kapky Rosy” se čte velice plynule a jiskří z ní klid a moudro. Jsou v ni okamžiky a vzpomínky radosti, ale i zklamání a žalu. Už jen ze čtení Vašich knih lze usoudit, že máte hluboce zakořeněné pevné zásady, kterých se držíte, což je v životě velmi důležité. Dovoluji si říci, že Vaše svědomí a duše jsou velmi čisté, což je moc důležité a bohužel se málo v dnešní době cení. Je opravdu jen na nás o tohle jmění neustále pečovat, jen tak můžeme byt opravdu šťastní. Ještě jednou Vám od srdce děkuji za tak nádherný dárek.

Dobrý den, milá paní Irenko,
dovolte mi, abych se Vám v prvé řadě představila. Jmenuji se Eva a jsem Eviččina maminka. Již několikrát mě napadlo, že bych Vám měla napsat pár řádků, jelikož jsme přece jen příbuzné. Ale nějak mi chyběla odvaha tak učinit. Až teď, po přečtení Vaší poslední knížky, překrásných povídek z Vašeho života, jsem už neváhala ani minutu. Jsem tak plná dojmů, že opravdu nevím, jak začít.
Čtení knížky mi trvalo déle než kdy jindy, to proto, že některé povídky jsem si četla dvakrát. Buďto z důvodu silně emocionálního, nebo z toho důvodu, že jsem se chtěla poučit, protože se přiznám, že ve svých 73 letech jsem se dozvěděla některé věci a rady, poprvé v mém životě. Dokonce jsem se dozvěděla, jak máme lépe pečovat o Eviččin kaktus, který by taky mohl při troše starostlivosti a lásky začít někdy kvést. Nebo jsem musela knížku odložit a sháněla jsem se po svém sešitu s recepty, abych si do něj připsala, jak upéct skvělou lašskou specialitu.
Jedním slovem, tyhle Vaše povídky jsou nádherné a mám pocit, jako byste je psala přímo pro mě. Jsou prostě úžasné a každičká z nich ve mně zanechala nějakou emoční stopu. Například hned z počátku, povídky 'Slovo' nebo 'Cukrárna', mě rozplakaly. 'Konkurz' a 'Anonym' jsou opravdu strhující povídky z Vašich prvních zážitků ve funkci ředitelky školy. Co mě nejvíc rozesmálo, byla povídka 'Heslo'.
Zrovna tak jsem prožila překrásné chvíle u čtení Vašich dalších knížek, které jste Evičce zaslala. Například 'Nikdy nejsi sám', kde jste dala možnost čtenáři nahlédnout do Vašeho života, ať už dětství, mládi a všechna úskalí a radostí, která jste v životě prožívala. Moc obdivuji Vaší otevřenou povahu, přímost a pravdomluvnost, s jakou píšete své knihy. Prožívala jsem zároveň s Vámi i své dětství, v myšlenkách při čtení této krásné knihy.
Jsem moc šťastná, že se mi Vaše nádherné knihy dostaly do rukou a já Vám za to z celého mého procítěného srdce děkuji.

Milá Irenka,
pred pár dňami som si našla v poštovej schránke malý balíček. Na moje milé prekvapenie som v ňom našla krásnu, útlu knižôčku od Teba. Je akurát do ruky a môžem si ju vziať so sebou kdekoľvek. Už som z nej stihla časť prečítať. Veľmi príjemné čítanie. Mala by sa čítať v dnešnej dobe celému národu, aby si ľudia uvedomili hlavné hodnoty žitia, dôležitosť morálky a veľkej pokory. Veľmi pekne Ti za ňu ďakujem. V týchto dňoch je pre mňa veľkým potešením.

Milá paní básnířko Kopecká,
moc zdravím a děkuji za nádhernou knížku Kapky rosy. Kdysi dávno mi řekl Jiří Stránský, tehdejší předseda PEN klubu, že mou knížku „ Uslyšet duši“ má jeho manželka na nočním stolku, aby ji měla po ruce. Říkala jsem si, že je to úžasná pocta…Právě tak se k Vaší knížce vracím a čtu si hladivá slova.
Ještě jednou děkuji za krásnou knížku a gratuluji!

Milá Irenko,
dočítám knížku Příběhy z Valašska. Už teď vím, že se k ní budu často vracet. Je to knížka sestavená z příběhů převážně obyvatel Francovy Lhoty, příběhů zdánlivě všedních. Přesto je to knížka neobyčejná a vzácná. Jednotlivá vyprávění jsou jedinečná, zábavná i poučná. Tady bych ráda citovala z vyprávění Od zrníčka ke chlebíčku: Tak by to mělo být, dětství by mělo vonět poznáním, prací a čerstvým chlebem.
Irenko, dovedu si představit tu mravenčí práci, než jsi příběhy poskládala, vdechla jim literární podobu a bylo možné z nich vytvořit knížku. Tím jsi je zvěčnila a uchovala pro další generace. Kresby Mgr. Zdeňka Babince dodávají příběhům představivost. Nad knížkou se mi mimoděk vybavily vlastní zážitky z dětství a mládí, které byly kdesi zasunuté a asi by tam i zůstaly, nebýt Příběhů z Valašska.

Mnohokrát děkuji za milé vánoční blahopřání a krásnou knížku od paní Ireny Kopecké. Udělala mi velkou radost. Vůbec se nechce věřit tomu, že je to už 26. knížka paní spisovatelky. Kam stále chodí pro inspiraci a nápady? Zdá se, že inspirací je jí samotný život, pozorování věcí kolem sebe, zajímavé postřehy, vyprávění ostatních lidí. Vzácná to žena! V té knížce jsou i pěkné kresby, jejichž autorem je pan Babinec z Kopřivnice. A tak se knížka stala určitě vítaným regionálním počinem.

„V knize „Příběhy z Valašska“ se prolínají osudy obyvatel i samotné autorky. Jde o láskyplné povídání o dobrých lidech a jejich životech, kdy autorka v přímé řeči používá měkké a libozvučné valašské nářečí. Je to jako když letní vánek navečer zašumí ve větvích staleté Kobzovy lípy. Vyprávěním v první osobě bere autorka všechny zdary a trampoty, ale i radosti z toho vzešlé, na sebe. Je to jakýsi záznam příběhů a událostí, svébytná kronika života lidí na Valašsku. Po přečtení závěrečné kapitoly si lze jen povzdechnout: „Stejně to byly krásné časy.“

Filosofický postoj – NIKDY NEJSI SÁM – je postoj plný optimismu a naděje. Naděje v lidskost, lásku, přátelství, radosti ze života, ale i lidské piety. Tvůj „Hrníček života“ vyjadřuje vše. Povídky budu číst dlouho. Jedna povídka na jeden večer stačí. Je třeba i přemýšlet. S úctou...

Milá Irenko,
knižku Francova Lhota jsem si prohlédla hned první den a další den jsem si přečetla básně. Kniha je opravdu nádherná, luxusní, překrásné fotografie, vynikající výběr a jako drahokamy verše. Odvedla jsi s Liduškou velký kus práce.