Dobrý den, musím Vám velmi poděkovat za krásnou knihu, jednu mám pro sebe a dvě daruji kamarádkám. Odebírám časopis Medium a tam čtu Vaše ukázky z knih. V listopadovém vydání jsem si přečetla "Sešlost" a musela jsem si to číst několikrát, protože se mi to líbilo a donutilo mě to podívat se na Vaše stránky, kde jsem si pročítala Vaše ukázky z různých knih. Žasla jsem nad krásou slov, která používáte na popis všedních okamžiků. Vaše zásoba krásných českých slov je neuvěřitelná. Moc, moc, moc děkuji za tu nádheru, která hladí po duši :-) a obohacuje čtenáře.
Přeji Vám krásné a spokojené dny naplněné láskou.

Říká se, že nejtěžší je začít. Já bych ale nejraději začal tak, jak jsme se kdysi zdravili ve škole v Příbore na Jičínské – ahoj Irenko! Jenže nevím, jestli si to mohu ještě dnes dovolit, po tolika letech, kdy se z Tebe stala autorka tolika krásných knih, které přinášejí lidem úsměv, pohodu a mír.
Moje žena mne přivedla na Tvoje webové stránky (aspoň k něčemu je ten internet dobrý) a tak si teď, daleko za mořem, pročítám Tvoje povídky o praštěných kantorkách a proměnách duše a tak mne to vrátilo o nějakých 40 let zpět, že jsem se v noci probudil hrůzou, že žáci nemají nalinkované okraje v sešitech, že není udělaná nástěnka k výročí (už nevím jaké, ale vždycky nějaké výročí bylo), že jsem zapomněl na dozor na chodbě, že v 8.B je řev a já tam mám hodinu .... prostě nejsou jen praštěné kantorky, ale i životně postižení kantoři.
Ale vážně – Tvoje povídky jsou moc hezké a v dnešním světě velmi potřebné. Lidé mají všechno kolem sebe, ale v sobě nic.
Přeji Ti hodně zdraví, pohody a inspirace a krásných kytek kolem v zahrádce i uvnitř v srdci.

Milá Irenko,
opravdu nevím, co napsat dříve, v hlavě mi víří tolik, tolik dojmů z Tvé knížky. Po prvním přečtení Proměny člověka denně vyhledávám, listuji v nich, nahodile pročítám texty – každý z nich ke mně něčím promlouvá. Z řádků vyzařuje klid a duševní rovnováha, kterou jsi do nich vložila, proto je knížka pro mě tak zázračná, že ji stále otevírám. Když je mi úzko, hledám v ní východisko, když je mi dobře, nacházím souznění. Krásné pasáže jsou o Tvých rodičích, o tatínkovi, o žití ve Francově Lhotě; to zavřu oči a přenáším se do vlastního dětství prožitého s láskyplnými rodiči na venkově. Proměny člověka jsou pro mne opravdovým pokladem. Místo zlatých mincí vzácné myšlenky, místo perlového náhrdelníku věneček slávy lásce, přátelství a dobrým lidem. A mezi tím vším září jako drahé kameny obrázky paní Sylvy Česlarové. Irenko, ještě jednou Ti za ten jedinečný dárek děkuji.

Vážená paní básnířko Kopecká,
srdečně Vás zdravím a s obdivem k Vaší úžasné tvořivosti děkuji za Vaši poslední knížku Proměny člověka. Nejen napsat, ale dovést slova a věty až do knižní podoby, je náročné, jak sama dobře vím, kolik úsilí a umu je k tomu zapotřebí. Dokážete se obklopovat tvůrčími přáteli a spolupracovníky, dokážete knížky prosadit a finančně zajistit, máte můj upřímný obdiv. Knížka je moudrá, obsahuje zralé úvahy, je laskavá – děkuji Vám.
Lidé potřebují slyšet povzbudivá slova, je jich tak málo, náš národ by si měl své češství víc uvědomovat a neměl by být netečný k negativním jevům, které se snaží prosadit se...
Zdá se, že na tomto poli nás čeká ještě hodně práce.
Vážím si Vás, Vaší práce a Vašeho přátelství a zdravím Vás co nejsrdečněji.

Dobrý den paní Kopecká,
píši až po nějaké době. Mnohokrát Vám děkujeme za pohádkovou knížku. Je úúúúúúúúúúžasná. Pošťačka ji donesla hned na druhý den. Ten večer jsem nebyla doma a manžel si ji začal číst sám. Druhý večer mi četl pohádku před spaním. Večer, když je čas, po něm loudím alespoň jednu pohádku. Umí krásně číst. Oběma nám vždy vyhrknou slzy. Pohádky jsou dojemné. Manžel vždycky říká, že si pohádku musí přečíst předem, aby byl připraven a nebyl příliš dojatý.

Mnohokrát Vám děkujeme za krásný dárek.
Mějte se moc hezky

Krásnou sobotu paní Kopecká,
pracuji ve Vsetíně ve speciální škole a minulý týden jeden z žáčků (s DMO) přinesl do školy Vaši knížku Pohádky. A tak jsme si začaly s dětmi číst a s kolegyňkou ve třídě jsme zůstaly v němém úžasu, protože obě milujeme anděly, víly, všechny duchovní bytosti, které nás provázejí a pomáhají nám každý den a Vaše knížka pro byla moc krásné pohlazení na duši. Každý den teď čteme ve škole jednu pohádku, některé děti ve třídě sice mají těžší formy postižení, ale jsem si jistá, že i když plně nechápou význam slov, příběh, i tak na ně působí krásná energie, která je ve třídě okamžitě, jakmile z knížky začneme číst.
Děkuji za Vaši kouzelnou tvorbu, krásné myšlenky. Mějte se moc pěkně!

Hezký den, paní Kopecká,
dnes jsem obdržela od Vás obě knížky. Děkuji, že čtu časopis Meduňku, děkuji, že jsem otevřela na správné stránce a děkuji Vám všem, kdo jste se podíleli na takové kráse. Je to pro mne pohlazení Duše, je to něha v něze. Nevím, jak bych to slovy vyjádřila, budu si vše prociťovat. Vaše kniha je pro mne skutečně lékem. Každý den si pár stránek přečtu a přiřazuji obrázek od paní Česlarové. A nechávám probíhat léčbu. Dnes ráno mi přišlo, že Vaše slova a paní Česlarové barvy vytváří pro mne CELISTVOST.
Přeji Vám hodně zdraví, síly k další práci, těším se na pokračování Proměn mysli
S úctou Vaše čtenářka Irena V.

Zatím jsem začala číst, jak já říkám “intuitivně”. Listuji a na stránce, kde se zastavím, tam si přečtu příběh. U hodně příběhů mi tečou slzy, jak jsou nádherné. Jsou psané srdíčkem … DĚKUJI MOC …
Mám v plánu si každý den přečíst jeden příběh. Budu si Vaši tvorbu dávkovat jako léčivou “meducínu” po lžičkách. Nechci Vaše knihy rychle zhltnout, chci si je krásně slovo od slova vychutnat. Vaše knihy jsou skvost, příběhy jsou plné moudrosti, lásky a laskavosti, jedním slovem prostě balzám na duši a na srdce.
Ještě jednou moc děkuji za vše a už se těším na všechny nadcházející dny, které budu každý den trávit s Vaší tvorbou.

Vážená paní Kopecká,
kdyby mi to oči dovolily, přečetla bych Proměny mysli v jednom dni. Takto jsem si čtení musela rozložit. Na papír jsem si znamenala, která stránka nebo úryvek mě při čtení nejvíce zaujaly. Když jsem se zpětně podle poznámek k textu vracela, zjistila jsem, že v nich mám odkaz na každičký příběh.
Nepřekvapilo mě to, každý celek, každá stránka předvádí jedinečné myšlenky plné moudra, životních zkušeností a lásky. Krátké prozaické útvary jsou doslova nabity tím, co jiný by nebyl schopen vyjádřit ani v několikanásobně delším textu.
Energetické obrázky od paní Sylvy česlarové, ornamenty od pana Borise Zvady spolu s Vašimi texty tvoří celek plný souznění a trojnásobně silného působení na čtenáře. Jistě každý, kdo si knížku přečte, bude chtít na sobě alespoň něco trošičku změnit k lepšímu. A když už učiní první krok, měla by to být změna trvalá. Pokud na to nemá sil, měl by si znovu alespoň prolistovat Vaši knížku a opět z ní nabrat energii. Budu to tak dělat také, podobně jako to už rok činím s Proměnami duše. Symbolické je také řazení povídek v obsahu od A......Z, připomíná to postupné dosahování cíle.
I kniha o umělci Františku Juraňovi mě velmi zaujala. Vždycky obdivuji autory, kteří se do psaní životopisných knih pustí. Často to bývá jen jakýsi dokument o životě slavné osobnosti. Vám se v knize podařilo shromáždit nejen výčet faktů a událostí, ale především se Vám podařilo osobnost Fr. Juraně oživit. A nejen jeho, s Vašimi krásnými a citlivými slovy jako kdyby ožívalo to množství uměleckých děl, které za svůj život vytvořil . . .

Dobrý den, paní Kopecká,
moc děkuji za překrásnou knížku Proměny mysli, bylo to moc dojemné a krásné čtení, maminka také moc děkuje a pozdravuje Vás. Vaše spojení slov, to je něco úžasného. Až jsem si někdy říkala, že to snad není možné....a usmívala jsem se. Máte nádherné srdíčko a rozdáváte lásku lidem kolem sebe i prostřednictvím Vašich knížek....
Moc Vám fandím a těším se na Vaši další knížečku.

Vážená a milá paní básnířko Kopecká,
srdečně Vás zdravím a s velkým obdivem děkuji za Vaše krásné knížky, Vaše Proměny mysli a monografii František Juraň. Hned první krátký poetický text ANDĚLSKÝ ZPĚV mě velice oslovil a zaujal, jste básnířka, jíž bylo naděleno nadání shůry. Vaše básně v próze jsou prostoupeny laskavostí, moudrostí a pocitem naplnění, smysluplností. Vaše poetické texty zajímavě doplňují citáty osobností. Monografie je nejen výtvarně dokonalá, ale i zajímavá, o Františku Juraňovi jsem dříve nevěděla, neznala jsem jeho dílo, které je mimořádné. Obdivuji také rozsah Vaší tvořivosti a manažerské schopnosti své nápady dovést do konečné podoby. Ještě jednou za Vaše nové knížky děkuji a smekám před Vámi.

Včerejší večer a Tvoje kniha, kterou jsem do noci přečetla celou, mi pověděla, že jsme se, každá jinou cestou, dostaly na stejnou vlnu. Já to jen neumím tak krásně říct, jak je to dáno Tobě. Za ta léta jsem se trošku víc naučila chápat a usměrňovat své ego, o kterém jsem v době našich prvních setkání moc nevěděla, ale bylo tam. Tak se během času změnil můj pohled na lidi a okolní svět a děkuji mu za všechno, co mi vzal i dal. Na své cestě jsem se setkala i s Tvou přítelkyní a spoluautorkou knihy Aničkou. Oběma Vám děkuji za krásné doplnění mozaiky životních poznání, která hladí po duši a způsobuje "proměny mysli" - dík za to.

Vaše kniha je nádherně zpracovaná a její příběh velmi silný. Děkuji Vám.

(K oběma knihám / Stoleté svědectví, Proměny duše) - . . . Obě Vaše knihy, co jste mi poslala, jsou znamenité. Dokument „Stoleté svědectví“ je tak veliký, že mi z toho běhá mráz po zádech. . .

(K Proměnám duše). . .Vracím se k některým kapitolám a musím říct, že mi hodně mluvíš z duše, a navíc ve mně navozuješ klid, vyrovnanost, kladné emoce. . . Jsi léčitelkou na dálku. Vetkla jsi do knihy prostotu, čistotu, lásku k člověku i k Bohu. Jsem ráda, že se dnes neumlčují takoví spisovatelé, kteří navodí v člověku víru, pokoru, klid, lásku. . .

Vážená paní spisovatelko, učitelko! Zásluhou mojí neteře Dagmar Polákové z České Třebové se mi dostala do rukou Vaše krásná kniha Proměny duše, kterou si pročítám už po druhé a budu se k ní vracet až do smrti. Ta kniha jakoby byla napsána zvlášť pro mne, jsem v té knize celá ve své skutečnosti a duševnu. Stále mi něco objasňuje a připomíná. Je pro mě Andělem strážným, kterého ve dne v noci volám a prosím ho, aby se za mne přimlouval u Boha všemohoucího a usnadnil mi přežít ve zdraví a síle každý den a dal mi jasné myšlenky, protože mi je už 91 a půl let a snažím se psát, kreslit a skládat básničky, které píšu od mých 50. let. A je to zvláštní, že zásluhou neteře v mých letech poznávám vzácné lidi, které bych jinak nepoznala. Je to od Boha zvláštní dar, tedy jsem bohatá a šťastná i ve svých denních bolestech od 70. let mého života. Úraz páteře. Děti mne vodí venku na vzduch 1/2 hodiny. Sama už nic nesvedu. Střídají se a udržují mě při životě. Lékařka mne též navštěvuje a chrání. Jsem šťastná, že Vám mohu poslat tento dopis a poděkovat vám a popřát vám hodně zdraví a radosti v životě. Vaše vděčná čtenářka.

Vážená paní Kopecká, srdečně Vás zdravím ze zasněžené České Třebové. Proměny duše putovaly do různých míst. Kromě České Třebové do vesničky Kotelsko u Rovenska po Troskami, do Mladé Boleslavi a do Prahy. Všichni jsou z knihy nadšeni. Proměny duše si pročítám neustále. Některé stati znám zpaměti. Při čtení řádků jako kdybych Vás viděla před sebou, slyšela Váš hlas, který do duše ostatních vnáší klid. V současné hektické době jste Vy andělem, který vede ostatní k rozlišování, co je v životě důležité a co nepodstatné. Za pomoci Vašich přátel vznikla opravdu krásná a hodnotná kniha, kterou žádný čtenář po prvním přečtení neodloží. Vážená paní Kopecká, přeji Vám jen vše dobré, především zdraví, Vámi rozdávaná láska a dobrota ať se k Vám od všech lidí vrací a přináší Vám radost.

Milá paní Irenko, já Vám musím napsat alespoň pár vět, které by měly vyjádřit můj obdiv a poděkování za ty Vaše nádherné knihy. V tom mém dnešním zdravotním stavu jsem dostala od Vás povzbuzení a já si ji čtu (Proměny duše) vždy před spaním i v noci. Díky, díky za ni. Tolik moudra, laskavých slov - to umíte jen Vy. Hodně věcí dělám, ale teď se ještě vylepším.
Paní Irenko, Příbor by Vás měl milovat a vážit si Vás, že má takovou vzácnou osobnost.
Přeji Vám hodně zdraví a tvůrčích úspěchů. Hluboce se před Vámi skláním a děkuji, že jste! Zdravím a děkuji.

Byl jsem na literárním večeru,
kde jsem slyšel krátký úryvek z připravované knihy příborské spisovatelky a básnířky Ireny Kopecké Stoleté svědectví. Už tam jsme se mnozí shodli, jak tato zajímavá kniha obohatí knižní trh. Znám osobně autorku i její tvorbu a vždy mě překvapí svoji kvalitou. Je málo literátů, kteří věnují tolik pozornosti právě rodnému městu.
Kniha prezentuje korespondenci dvou příborských rodáků, bratrů Adolfa a Rudolfa, kteří nacházeli v tehdejší nelehké době v korespondenci jediné spojení. Patřili k válečné generaci, která byla nedobrovolně nucena poznávat surovost, zákeřnost a bezohlednost v zákopech první světové války, kde lidský život měl cenu střelného prachu. Kniha je zajímavá přinejmenším tím, že už nejsou mezi námi přímí účastníci tohoto mocenského konfliktu a století, které je pro současnou i budoucí generaci připomínkou válečných hrůz.

. . .problematika první světové války mne velmi zajímá. Západní frontu mám poměrně dobře zmapovanou a v dnešní době se začínám zajímat o osudy českých vojáků v Rakousko-uherské armádě.
Můj pradědeček byl legionář a upřímně řečeno mne mrzí, že čeští vojáci, kteří zůstali věrní monarchii jsou dnes zapomínáni. Velice Vám děkuji za vydání knihy, která mapuje příběh vojáka, který sloužil císaři.
Kniha je nesmírně zajímavá a domnívám se, že má velkou historickou hodnotu.

. . .velmi mě potěšila kniha o Vašem strýci a lístky polní pošty v ní. Když si člověk uvědomí, že takovéto knihy a nebo informace vycházejí po skoro sto letech.
Doposud jsme věděli jen o legionářích, ale skoro nikdo si nevzpomenul na ty tisíce neznámých vojáků, kteří bojovali pod rakouskou vlajkou. Proto mne tyto věci velmi zajímají a vyhledávám staré knihy, pohlednice , tyto lístky a jiné zajímavé věci tykající se našich vojáků za Rakouska . . .

Dobrý den, paní Kopecká, přečetla jsem Vaši sbírku Cesta za nadějí, půjčila mi ji maminka, které jste tuto knížečku věnovala v nemocnici v Novém Jičíně. Moc se mi knížečka líbila, až rozplakala, v některých momentech jsem viděla sebe. Ale takový je život. Není jednoduchý. Krásné verše. Děkuji Vám za ně. Mějte se krásně a mnoho dalších úspěchů. A hlavně pevné zdraví Vám přeji...

Milá paní Kopecká,
chci Vám poděkovat za Vaši knihu "Stoleté svědectví", kterou jsem právě přečetla. Velmi na mne zapůsobila a díky ní mám naději, že úcta a vděčnost k našim předkům, která se v naší uspěchané době nějak vytrácí, nevymizela. Zatímco pompézní oslavy spíše člověka odradí, vaše kniha, která je upřímnou výpovědí člověka "na místě činu", přinutí nenásilným způsobem čtenáře, aby se na chvíli zastavil a zamyslel nad během života a jeho hodnotami.
Ještě chci dodat, že rovněž krásný design knihy, přispívá k vysoké hodnotě Vaší knihy.

S pozdravem a přáním hodně zdraví a mnoha dalších uměleckých úspěchů...

Vážená a milá paní Kopecká, děkuji Vám za sbírku Vašich veršů "Cesta za nadějí". Máte krásná, nápaditá přirovnání, je to vodotrysk slov, která jdou od srdce k srdci, a když si uvědomím, že už je to Vaše třináctá sbírka! Máte můj upřímný obdiv.

Vážená paní Kopecká, od Vaší sbírky "Cesta za nadějí" se nemohu odtrhnout. Stále se k ní vracím. S každým dalším čtením mi všechny vlastní potíže připadají nepodstatné ve srovnání s tím, co jsem vycítila z Vašich veršů. Mohu Vaši sbírku otevřít na kterékoliv stránce - vždy na mě z Vašich básní dýchne láska, naděje, víra, pokora, usmíření... Zázračné je na tom to, že tyto hodnoty se vrývají do duší čtenářů a zůstávají tam natrvalo, aby z nich mohli čerpat v případě potřeby a neklesli pod tíhou nahromaděných nesnází. Vaše verše jsou "kamínky naděje" a světlem, které cestu naděje prozáří.

...Mešita hvězd - jsem z ní nadšená a opravdu jsem v rozpacích, zda naleznu vhodná slova k vyjádření svého prožitku. Vaše sbírka mi přinesla tolik, tolik poetické krásy. V každé básni je vysloveno něco, co mi připadá velmi blízké, buď z mého vlastního života, nebo ze života rodiny a přátel. Hned úvodní báseň Zpěv - můj tatínek si vždycky pískal nějakou písničku, když ho tížila starost.
V mešitě hvězd není báseň, kterou bych preferovala. Každá z nich je o něčem jiném, jinak osobitá, ale zároveň člověk cítí, že ta jednotlivá dílka něčím patří k sobě, že právě seskupením v jedné knížce nabývají na působivosti. Ať je to vyjádření úcty ke zdánlivě obyčejným věcem, které často významně přispívají k tomu, abychom se cítili příjemně a spokojeně (báseň Záclona, Dečka), nebo Vaše podmanivé vyprávění o proměnách dne (Ráno, Poledne...), či pokorné verše smiřující se se stárnutím v závěru sbírky. Monolog drogy - včlenění této básně do sbírky na mě působilo jako obrovský alarm před zcela zničujícím a přitom záludným nepřítelem. Uvedla bych krátkou citaci z Vaší básně Má odpověď: ...na své cestě sbírat chci plody nejvoňavější pr každého, kdo chce ochutnat. Po mých básních mají hlad lidé prostí se srdcem na dlani, je ať moje láska ochrání.
Vážená paní Kopecká, přeji vám, aby v pomyslném sadu Vás vždy vítala bohatá úroda s plody, které se ve Vašich rukou mění v tak nádherné básnické skvosty. Moc Vám za Vaši poezii děkuji.

...Děkuji za knížku, která mi udělala velkou radost. Pokusím se předpovídat počasí, které zase udělá radost vám.

...Kniha je kouzelná. Má moc pěknou úpravu. Je vázaná s přebalem a pěknými ilustracemi dvorního malíře. Je radost ji držet v ruce a jen si ji tak prohlížet. Samozřejmě, že jsem se i do ní začetla a bylo mi tak, jako kdybys mi z ní své kantorské příběhy vyprávěla při kafíčku. Příjemně úsměvné. Děkuji za pěkné chvíle strávené s tvou knihou.

...Moc děkuju za zásilku Praštěné… Je moc pěkná, pěkně udělaná a jak jinak – také moc pěkně napsaná. Je moc dobře, když po padesáti letech učení nepřijde učitelka o ideály a naopk i z těch prohraných a vyhraných zápasů dokáže vytěžit takovou věc, jako je právě tato knížka. Moc blahopřeji!

...Vaše kniha je řada pestrých příběhů ze života a ono se to pozná, že je to živé, moc posilující, že to energeticky posílí i nemocného člověka i člověka smutného, jak se dnes píše, vyhořelého, skoro mrtvého a volá to něho: pojď si poslechnout, co napsala, to ti dodá síly žít a chuti do života. Kdo umí, ten umí a má-li srdce tak laskavé a dávající jako vy, není již co dodat, jen děkovat a s úctou se beze slov uklonit.

...Milá paní básnířko Kopecká, srdečně vás zdravím a děkuji za nádhernou knížku Praštěné kantorky a roztomilé děti, do které jsme se okamžitě začetla. Je psaná krásným živým jazykem, je vtipná a laskavá zároveň. Jistě si najde oblibu mezi čtenáři. Upřímně vám blahopřeji k překrásné knížce.

...Vážená paní Kopecká,
velmi, velmi Vám děkuji za zaslání Vaší sbírky "Ve stínu ráje". Vaše věnování mi radost ještě znásobilo. Když jsem psala na Vaše internetové stránky dotaz ohledně sbírky, vůbec jsem netušila, že díly Vám ji budu už do týdne držet v rukou.
Mohu Vám napsat, že jsem každou báseň sbírky "Ve stínu ráje" přečetla s velkým zaujetím. Jako kdybych procházela všemi místy s Vámi; snad jsem postávala i u plotu Šolcova statku a stejně jako Vás mě vyrušil kolemjdoucí s dotazem "paní, není vám nic?", i když v dobrém úmyslu položeném. Máte vzácnou schopnost všímat si věcí a dějů, kolem nichž jiný projde bez povšimnutí. To, na co jiný bezděčně (nebo někdy i úmyslně) šlápne, Vy pozvednete a svými verši zhodnotíte. Ne verši jinotajnými, záhadnými, nesrozumitelnými, ale verši oslavujícími to, co je blízké snad každému z nás. Hrady, zámky, prosté chaloupky, skály, stromy, rybníky, řeka, tráva, obloha, která vše zastřešuje - nic z tohoto neúplného výčtu neupřednostňujete, protože to všechno chápáno jako nedílný celek činí Český ráj tím jedinečným, čím je.
Ve Vašich verších mě zaujaly role "Času": vladař Čas (Staré Hrady), čaroděj Čas (Hrubá Skála), textař Čas (Podzim). A pak přichází Vaše báseň "Ještě je čas"; čas s malým "č", čas současnosti a budoucnosti. "Ještě je čas, ještě je čas" - verše bijící jako kdysi rebelantské zvony v rovenské zvoničce, bijící varovně, ale i nadějně: CHRAŇTE KRÁSU KOLEM NÁS.
Ještě jednou velké poděkování za Vaši sbírku oslavující Český ráj!...

...Znovu jsem si pročítala verše z knihy Ve stínu ráje. Jsou milé, srozumitelné, autorka dokáže vystihnout krásu krajiny, kterou miluje. Hodnotím doslov pana Sobotky, zvlášť závěr – I v ráji může být stín. Ze stínu však obvykle vycházíme do plného slunce. Tím sluncem je poezie, která osvěžuje a krášlí naše životy...

...Máte ráda Šrámka, stejně jako kdysi v mládí já, ale jste jiná, jste svá a přes půl století mladší. A nemáte můj pocit outsiderství, vystupujete na autorském kolbišti sebevědoměji. Po zásluze, po zásluze... Nevím, proč jsme se ještě nesetkali osobně. Ale to nic nemění na tom, že k Vám mám úctu a obdiv...

...Objednal jsem si řadu knížek, ale leží tu a nemám zájem, spíš z nich pociťuji nechuť. A tak jsem si vražedně řekl, že tu Vaši knížku budu číst kriticky a bez nadšení a hledat chyby a dotvrzovat si morbidně, že nejenom u těch druhých autorů, u kterých jsem jasně pochopil, že jejich ocenění příliš často závisí na známostech, ale že i Vaše verše nejsou tak dobré, jak jsem pořád cítil. A tak jsem četl skoro zarputile, ale musím teď přiznat, že to bylo totéž, jako bych od začátku pohádky přál zlé ježibabě a něžnou princeznu nenáviděl. A tak jsem už po prvních stránkách pochopil, že ta princezna tu je, je milá, krásná, chytrá, laskavá a milující, a že každá zloba po její upřímnosti sklouzne jako déšť po křišťálovém skle. Zvláště ta první část přímo věnovaná Sobotce a okolí, je plná nádherných synonym, čistých slov a obrazů zlaté přírody. Snad nejvíc zapůsobila báseň Setkání s Plakánkem, tolik pokory a odevzdání a já díky příteli dr. Šolcovi (vynikající český fyzik se světovými patenty) pochopil, že Bůh není to, co sedí na obláčku, ale co musí být v každém jedinci a co jednoduše popsal Kant jako Hvězdné nebe nade mnou a mravní kodex ve mně. To je moc hluboká věc, ta Vaše básnička.
Musím přiznat, že Vám se daří. Asi je to tím čistým zpěvným srdcem...

...zcela náhodně se mi dostala k rukám Vaše útlá brožurečka Remízky slov. Vaše myšlenkové pochody mne docela učarovaly. Je v nich tolik životní moudrosti, vnímání, lásky i pokory.
Ve Vašem projevu nacházím spousty krásných slov a potěšující odpověď na slovíčko PROČ. Vaše postřehy, chápání životních cest a osudů je mi nadevše blízké.
Priority jsou dnes někde jinde i když jsem přesvědčena, že je velká řada těch, kterým svoji radost přinášíte. Přeji Vám hodně tvůrčích nápadů - i když jsou neocenitelné a zatím možná i nedoceněné. Bohužel...

...musím říci, že ve Vašich básních je ukrytá nějaká energie, která mě vede teď mým životem. Mají v sobě tajemství, dnešek, dávné časy a já mám k nim posvátnou úctu.
Když je mi někdy smutno, když není nikdo, kdo by se se mnou bavil, beru si Vaše básně, oprostím se ode všeho, blaženě se začtu a jsem v jiném světě, ve kterém najdu útěchu. Děkuji...

...děkuji vám za váš text, v němž cítím lásku a moudrost z knihy pohádek. Čtu je již delší čas seniorům (či na LDN). Na jejich krátkodobou paměť již nelze spoléhat, ale pozoruji, že se jim vaše texty líbí: líbí + hladí je po duši + jsou jim blízké + rozumí jim + žádají je + posilují se jimi.
I já obdivuji tu lásku, něhu, jemnost, moudrost a další, co vše se vám do textů podařilo dostat a né dosti na tom, co v čtenáři (posluchači) VZBUZUJÍ. Jakoby ťukaly na ty zapomenuté šuplíky naší paměti našeho nitra.
Díky Vám nejen za to, ale i za mnoha pohlazení po duši...

...V pořadí osmá básnická sbírka příborské spisovatelky Ireny Kopecké má příznačný název Šerosvit. A skutečně, jako by těch devětašedesát básní ponouklo čtenáře ponořit se do šerosvitu, snad přesněji do svitu šera, kdy se nejlépe sdělují myšlenky ve verších a tak dobře se jim naslouchá. Jakoby v přísvitu vypráví básnířka o svých láskách z nichž největší a nejstálejší je láska k životu.
Básnířka jako by narazila na nevyčerpatelný zdroj poezie. Už na jaře roku 2007 jí vyjde (i ve slovenském překladu) básnická sbírka Vysoké Tatry.
Vyznání básnířky můžeme snadno vystopovat v její poslední sbírce v básni Růženec: „Za všechno děkuji, i za to zlé...“

...chci Vám sdělit a potěšit Vaše srdíčko, jak Vaše milé pohádky přijali lidé, kterým jsem knihu dala. Nejdříve moje sestra, která není čtenářka, tak ta z knížky čte před spaním manželovi. Další paní mi řekla v obchodě se slzami v očích, že děkuje za tak půvabnou a milou knihu. Čte z ní své šestileté vnučce a ta pořád prosí: „Ještě jednu, babičko!“ Nejvíce jsem byla v šoku, když mi dnes zavolala šestiletá vnučka Klárka a začala přednášet: „Čekám na Vás, vstupte se mnou v pohádkový svět.“
Paní Kopecká, chci Vám poděkovat za všechny, kterým Vaše půvabné pohádky dělají radost...

...děkuji Vám za krásný, poetický zážitek - křest Vaší knížky pohádek. Ta knížka je moc hezká. Jsou to vlastně příběhy ze života, které by mohly být pohádkou a pohádky, které se mohly skutečně stát. Hodně mně připomínají Malého prince od Exupéryho, nejoblíbenější knihu mého nejmladšího syna i mou. Přeji Vám hodně další krásné inspirace, hodně zdraví a psychické pohody k napsání dalších veršů i knížek prozaických.

...po kolikáté už se těším s Vašimi verši, po kolikáté už, je dlouho nechávám v sobě zrát, snad, aby tím pevněji zahnízdily tam, kam už po léta se vracejí jak domů a kde po léta předou hebkou síť.
Zavítal jsem v nedávné době několikrát do Vašeho kraje. Věřte, že Vaše verše mi byly něžným průvodcem. Díky za Vaše obdarování a za Vaše přátelství. S úctou a obdivem...

...Vážená paní Kopecká, už ani nevím, jestli to bylo vloni nebo předloni. Do rukou se mi dostaly některé Vaše básně ze sbírky „Příbore, lásko má“. Jsou ofocené na papírech, některé nekvalitně, ale to, co mám je pro mě zdrojem takové něžné radosti. Některé jsou jemňounké, že se člověk až bojí dýchat, aby to kouzlo neodfouknul. Již dlouho jsem se s poezií, která by mi byla tak blízká, nesetkala. Díky Vám za tu krásu. Ani nevíte, jak jsou mi některé ty básně blízké. Jak mě dovedou dojmout a povznést. To ani nejsou básničky, ale chomáčky slov, plné citu, něhy a lásky. Bůh Vám žehnej...!

...vážená a milá paní Kopecká,
Vaše básně mi učarovaly, mám je stále při ruce a nestačím Vás obdivovat, kde se ve vás rodí tolik krásy a nápadů. Vroucího citu máte plné srdce. Děkuji Vám!!!

Vážená paní Kopecká,
...velmi si vážíme Vaší krásné básnické tvorby i Vašich poetických večerů, kterými obohacujete kulturní život našeho města. Přejeme Vám mnoho radosti z již vytvořeného básnického díla a mnoho inspirace pro další tvorbu...

...se zájmem pročítám Vaši novou sbírku a podivuji se, kolik běžných situací a námětů ve Vás vyvolá představa „pavoučích myšlenek“...

...Milá Irenko, moc díků za nečekaný dáreček. Je sličně upraven. Blahopřeji srdečně, máš můj velký obdiv...!

...milá paní učitelko, jako milé pohlazení mě zastihla Vaše nová sbírka veršů Pavoučci myšlenek. V dnešním drsném světě je takových pěkných momentů jako šafránu...

...často si říkám, v Tvé sbírce Pramínky naděje, je tolik pravdy. A moc milá je i ta poslední, o Příboře. Je to svědectví krásného vztahu k rodnému kraji s jeho různorodou přírodou, náladovostí a osobitou krásou...

...vyslovila jste se krásně svými básněmi i fotografiemi. Je v nich všechno - celý Příbor, Vaše škola, žáčci, řeka Lubina i cesty do dálky, zadumanost nálad, podvečerních soumraků, tesknost podzimu i bílé opojení zim. Myslím, že souzní nejen spolu, ale i s Vaší duší.
Ještě jednou dík a mám přání: pište dál pro Příbor i pro sebe a pro nás - své čtenáře...

...nenacházím nejvhodnější slova, kterými bych ráda vyjádřila svůj dík za Vaši novou básnickou sbírku, která je snad dosud nejkouzelnější z Vaší poezie. Inu, tentokrát jste měla opět šťastné chvíle, když jste tvořila. A též vlastními, vskutku krásnými fotografiemi, které jste s láskou vybírala, Vaši básnickou sbírku obohatila tak, že i ty básně a básničky mají k srdci blíž. Už jsem je třikrát přečetla. Zbavily mne deprese a smutku a znovu se k nim vracím, vnímám z nich Vaši něhu a optimismus. Při čtení Vašich kouzelných básní cítím potřebu komponovat k nim melodii (ač to neumím), abych si je mohla zpívat...

...Vaše sbírky básní máme s manželem na stole a věřte, že není dne, abychom si v nich nečetli. Hodně úspěchů v literární tvorbě...

...díky za novou sbírku, která mne zaujala texty i ilustracemi.
Přeji Vám zdar v literárním úsilí i podnikání...

...udivuje mě to množství myšlenek a témat, která Vás zaujmou a která dovedete tak poeticky a přitom prostě a srozumitelně ztvárnit. A nás, ostatní, tím učíte všímat si i těch nejprostších věcí a hledat v nich poezii...

...jdete správnou cestou, přinášíte radost, poučení, podporu mnoha a mnoha těm, kteří dovedou především vyznávat opravdové životní hodnoty. Přijměte laskavě mnoho mých upřímných pozdravů od nás z Vysočiny, přání mnoha dalších úspěchů v literární tvorbě a mnoho zdraví. Ještě jednou Vám vřele děkuji...
Zůstávám v hluboké úctě a přátelství.

...Vaše verše jsou překrásné. Upřímné, probolené, čisté. Dotýkáte se v nich podstaty života - lásky. Jsou zpěvem srdce. Žijeme v době, která poesii nepřeje, ale jedině ona může dobu zachránit před absolutním vykolejením. Jsem rád, že jste mne svými verši pohladila a děkuji Vám za to...

...děkujeme Vám za nové básně, které jste nám zaslala do naší literární soutěže. Celkově ji obeslalo na 220 autorů a Vaše básně, konkrétně báseň Někdy, jsme vyhodnotili jako jednu z nejúspěšnějších...

...oceňuji tvarovou čistotu Vašich veršů a zdrženlivou citlivost, je to poezie této doby...